Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi

POŘÁDÁ CYKLOTEAM AGRO KOLÍN

LOGO DVt.png

HISTORIE ČÚJV1883 - PWB 1978

Klub bicyklistů Bučicko Vrdovských - vznik České ústřední jednoty velocipedistů (ČÚJV) 1883

 

004.jpg
006.jpg
008.jpg
009.jpg
013.jpg
014.jpg
KLUB BICYKLISTU z1884 Dolni Bucice Vrdy Kutna Hora (3708029980) - Aukro - nejvetsi obchodni portal - Google Chrome 26.11.2013 16
Třídenní výlet

Třídenní výlet

Třídenní výlet přes 600km

Zdroj:  Jiří Kebza   „Průkopníci cyklistiky na českém venkově".

 

V druhé polovině 19. století je věkem počátků rychlostí. Kolik se jen vyskytlo konstrukcí různých „samohybů", které měly člověka osvobodit od rychlosti vázané jen na pár železných kolejnic. Bicykl, to byl onen stroj, který měl dát každému člověku sedmimílové boty. Dnes masivní železné monstrum, opatřené jedním vysokým kolem s dvěma pedály a sedlem pro jezdce, vzadu vybavené malým kolečkem, budí shovívavý úsměv a je atraktivní kuriozitou pro dnešní pokolení. Ale byl to počátek - počátek všeho ve Vrdech- Bučicích.

 

1. Dubna 1883 byl založen klub bicyklistů bučicko-vrdovských. Zakladatelem klubu tohoto byl pan Bourdon, nynější jednatel klubu. V den založení čítal klub 10 členů, a sice 7 činných, 1 přispívajícího a 2 čestné.

 

Od té doby až do dnešního dne vzrostl klub na 28 členů, asice 2 čestné, 8 činných a 18 přispívajících. Mimo velocipedy ku cvičení má klub 8 kol vysokých, výroby domácí. Výbor složen následovně: starosta Josef Drahokoupil, jednatel K. Bourdon, l. výbor M. Strejček, ll. Výbor F. Fidler, revizor účtu G.Tichny. Tolik uvádí zpráva v časopise „Cyklista", roč. 1,č. 2 z 15. Listopadu 1884. Klub bicyklistů bučicko- vrdovských byl tedy na světě třetím nejstarším klubem po ČKV Smíchov a  ČKV Vinohrady. 

 

Kdo byl zakladatel klubu pan Bourdon. Kdo byl ten iniciátor odvážné myšlenky? V pamětní knize se opět setkáme s jeho jménem. 26. 7. 1888 byl uspořádán školní výlet. Po dětském programu písní, her deklamovánek „byl vypuštěn veliký vkusný balón, jenž pořízen pomocí Karla Bourdona, adjunkta cukrovaru z Dolních Bučic". Opět setu uplatnil jeho moderní a konstruktivní duch.  

 

V roce založení klubu (1883) přijel do Vrdů až z Prahy Petr Kohout, jeden z trojlístku bratří Kohoutů známých průkopníků cyklistiky v Čechách. Předvedl zaníceným venkovským nadšencům exhibiční jízdu spojenou s krasojízdou, která všechny udivila a probudila ještě větší zápal pro věc cyklistiky. Tady zřejmě byla rozdmýchána i jiskra k založení společné národní cyklistické organizace - České ústřední jednoty velocipedistů ( ČÚJV).

Starosta bučicko- vrdovkých, sedlák Josef Drahokoupil, byl téhož roku zvolen místopředsedou ČÚJV. Po odchodu Kohouta na vojnu se stal Drahokoupil dokonce předsedou. Klub bicyklistů bučicko- vrdovských stál u kolébky první naší ústřední české cyklistické organizace.

Tehdy klubová místnost v hostinci U Krehanů v Dolních Bučicích (Na Růžku) plna spolkového ruchu, vzájemné výměny zkušeností a odvážných plánů. Klubpodnikal vyjížďky do okolí, vedl výcvik začátečníků, pořádal delší výlety po Čechách. V roce 1884 tři nejmenovaní členové klubu podnikli jízdu na trase Vrdy - Bučice - Praha - Rokycany - Teplice - Drážďany - Warnsdorf - Liberec - Jičín - Vrdy - Bučice. Když uvážíme na jakých „kostitřaesch" a po jakých cestách byla jízda podniknuta, může tu i blednout námaha dnešních závodníků.

 

V roce 1885 byli přijati Českou ústřední jednotou velocipedistů za zakládající členy níže uvedení členové z Bučic- Vrdů: Josef Drahokoupil, Václav Daněk, Josef Doškař, R. Šusta, F. Rychnan, F. Rejholec, R. Sýkora, Karel Machra, Gustav Tichna.

 

 

Vrdy - průjezd Závodu míru PBW  v roce 1978

IMG_0010.jpg
IMG_0011.jpg
IMG_0012.jpg
IMG_0013.jpg
IMG_0014.jpg

 

 

 

Závod míru byl nejvýznamnějším amatérským cyklistickým závodem v sovětském bloku po roce 1945. Jeho začátky sahají do roku 1948 a zpočátku se jednalo pouze o závod Praha-Varšava, který organizovaly hlavní deníky vládnoucí strany v obou zemích - Rudé Právo a Trybuna Ludu. Od roku 1952 se do pořádání závodu zapojila i NDR, respektive tamější stranický list Neues Deutschland a trasa probíhala mezi Prahou, Varšavou a Berlínem. Závod míru měl obrovskou sledovanost, ale příliš mnoho československých cyklistů ho vyhrát nedokázalo. V roce 1949 se povedlo legendárnímu Janu Veselému, ale pak následovala pauza až do roku 1964, kdy si žlutý trikot vybojoval tehdy dvaadvacetiletý Jan Smolík, který jinak jezdil za Duklu Brno. Dokázal vyhrát celkem tři etapy, všechny s dojezdem na území NDR, včetně mimořádně náročné časovky končící v proslulém horském středisku Oberhof. Jeho boj o titul vítěze Závodu míru rozvášnil v roce 1964 celé Československo včetně hrdinů našeho seriálu a celkové vítězství po dojezdu v Praze vyvolalo bouři nadšení. Smolík ve stejném roce zkoušel své štěstí i na letních olympijských hrách v Tokyu v silničním závodě jednotlivců, ale defekt mu zabránil závod dokončit. Jeho triumf v Závodu míru dokázal napodobit z československých cyklistů až v roce 1972 Vlastimil Moravec.

 
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one